V dnešní době se stále více zdůrazňuje, že v některých částech světa může být vážně ohroženo fungování lidí, a to kvůli rostoucímu nedostatku vody. Ukazuje se však, že to není jen problém naší doby. I v dávných dobách mohla dlouhotrvající sucha vést ke kolapsu celých států, jak ukázaly nedávné výzkumy, které ovlivnily říši Chetitů.
Podle vědců bylo tříleté sucho, které se konalo tři tisíce před lety na Blízkém východě a ve Středomoří by mohlo vést ke kolapsu říše Chetitů. Nové informace o náhlém kolapsu této starověké civilizace přinesli vědci po studiu stromů, konkrétně rozborem letokruhů (kruhů) jalovců z té doby.
Co mohlo způsobit kolaps mnoha civilizací?
Kolem roku 1200 př. n. l. mnoho říší existujících ve východním Středomoří a na Blízkém východě buď upadalo, nebo zároveň velmi oslabovalo. Někdy se tomu říká pád bronzové civilizace. Ušetřen nebyl ani kdysi mocný stát Chetitů, který se rozkládal na území dnešního Turecka a částečně v Iráku a Sýrii. Hlavním městem této říše byla Hattusa, která se nacházela ve střední Anatolii. Po pět století byl chetitský stát jedním z hlavních hráčů v regionu a hlavním rivalem starověkého Egypta.
Chetité si navíc v tomto nepřátelském terénu poradili bez technologického zázemí, které máme dnes k dispozici. O to překvapivější je, že tato říše přece jen padla. Ale co to mohlo způsobit? Stejně jako tehdejší oslabení Egypta a Řecka? Vědci zde obvykle zvažovali tři možnosti: rozsáhlou válku, invazi zvenčí a změnu klimatu. Zdá se, že nedávný výzkum překlápí misky vah ve prospěch druhé možnosti.
Stromy jsou klíčem k vyřešení hádanky
Konkrétně jalovce, které vyrostly v době říše Chetitů a byly pokáceny, aby postavili jistou dřevěnou stavbu nacházející se jihozápadně od Ankary kolem roku 748 př. n. l., která měla podle mytologie proměnit vše ve zlato. Co nám ale mohou jalovci prozradit o zmizení Chetitů?
Mohou nám poskytnout určité znalosti o klimatu té doby. A to dvěma způsoby. Nejprve můžeme analyzovat růst prstenců: tenčí indikují sušší období. A za druhé, izotopy uhlíku v nich přítomné nám mohou napovědět, jak se daný strom přizpůsobil množství vody dostupné v danou chvíli. Analýza těchto dvou faktorů jasně ukazuje, že na přelomu 13. a 12. století př. n. l. musel chetitský stát čelit poměrně silnému suchu.
Toto sucho však nenastalo pouze v jednom roce, ale ve třech po sobě následujících letech: 1198, 1197 a 1196 př. n. l. To mohlo znamenat výrazně nižší úrodu nebo dokonce žádnou úrodu. Zatímco obyvatelé mohli mít zásobu na rok, spoléhání se pouze na ně neměli šanci přežít až na 3 roky. To muselo vést k hladomoru, problémům s výběrem daní a možná i dezercím z armády. Je také pravděpodobné, že toto sucho bylo příčinou masové migrace. Z naší současné perspektivy a tváří v tvář probíhající změně klimatu bychom si však měli pamatovat osud, který potkal toto kdysi silné impérium.